Jednoduchá dekorace do pokoje i na zahradu, k podsvícení i rozsvícení různých předmětů.
Na začátku roku 2008 jsme dělali pokusy s rotujícími LED diodami. Proto mi David k narozeninám poslal jednoduchý programátor PICCOLO, nějaké programy a několik mikrokontrolérů PIC.
Doma mi přebývalo několik 5 mm RGB diod, které jsem neuměl ovládat jinak, než potenciometry. Proto jsem si nastudoval smyčku FOR pro PICBasic a kombinoval jí s PWM.
Zde jsem narazil na problém. V manuálu je na ukázkovém schématu připojen kondenzátor proti zemi. Jenomže s tím kondenzátorem to nefunguje, kdo ví, ať poradí.
Hlavní mód
Chvíli jsem přemýšlel jaké barvy budu prolínat. Nakonec se jako nejlepší vzor ukázala duha.
Do programu jsem připsal volbu doby prolínání a doby čekání.
Tedy, při natáčení videa jsem zvolil kratší dobu čekání mezi jednotlivými hodnotami PWM (1%, 2%, 3%... ze 100 ms na 1 ms) a také výrazně kratší čekání na barvách (žlutá, zelená, světle modrá... z 30 s na 5 s).
Tyto funkce jsem nejprve ovládal tlačítky. Později se mi spíše osvědčili přepínače.
Další tlačítko (reset) funguje jako návrat původních hodnot.
Čtvrté tlačítko je spouštěcí.
Druhý mód je prosté přepínání barev bez prolínání. Opět možno volit dobu čekání.
Bohužel má logika nesahá tak daleko, (pokud to v PICBasicu jde) napsat náhodné generování barev. Proto jsem náhodně naskládal různé RGB kombinace, které se opakují.
Mód Lampička je nekonečné svícení všech tří barev. Zmáčknutím tlačítka reset dioda zhasne a vše se vrátí na začátek.
Přepínání mezi módy je řešeno spouštěcím tlačítkem. Tolik k programu.
Jak jistě víte, obyčejné malé 5 mm RGB ledky nedokáží vyvolat ten správný efekt, neumí osvítit velké plochy. V GME nabízeli pěkné tříčipové RGB LED moduly 5,1 W bez optiky a bez chladiče, se společnou anodou a vyzařovacím úhlem 120° za 125 kč. Pro jistotu jsem vzal 3 + nějakou tu optiku. Nakonec se ukázalo, že bez optiky září mnohem jasněji.
Podle katalogu L-LXHL-HPRGB je maximální povolený proud na čip 350 mA. 3 × 350 = 1,05 A. Z toho vyplývá, že připojení tohoto modulu za stabilizátor je nesmysl.
Předřadné rezistory jsem určoval s pomocí drátového potenciometru 50 W 33 Ω. Řekl jsem si, že je zbytečné do ní rvát tak velký proud, snažil jsem se co nejvíce přiblížit hodnotě 250 mA. Postup měření je velice jednoduchý, jak je vidět na schématu - (Přepínač - poloha 1) jezdcem potenciometru sjíždíme od nejvyšší hodnoty odporu, dokud se na A-metru neukáže hodnota co nejbližší 250 mA, poté se změří odpor potenciometru (poloha 2).
Tato metoda se později ukázala jako nepřesná, doporučuji rezistory vypočítat podle tohoto návodu.
Už si to přesně nepamatuji, ale z asi dvacetiminutového měření mi vyšly přibližně tyto hodnoty:
Při napájení 12 V a určeném proudu 250 mA na každý čip:
| Barva | Naměřený odpor | → | Co měli v obchodě |
| Červená | 30 Ω | → | zakoupen rezistor 33 Ω 5 W |
| Zelená | 27 Ω | → | zakoupen rezistor 27 Ω 4 W |
| Modrá | 27 Ω | → | zakoupen rezistor 27 Ω 4 W |
V případě jakýchkoliv připomínek nebo dotazů pište zde.
